Ztracené varty - nová kniha Radana Láška[ 15.3.2018 - (ossack ]
Zajímají Vás události krizového podzimu roku 1938 v šumavském pohraničí? Pak právě pro Vás je určeno první souhrnné zpracování těchto dramatických událostí v oblasti od Železné Rudy po Vyšší Brod, které vydal kolega Radan Lášek (autor skělých publikací o obranném postavení na Vltavě či Krkonoších aj.).
Vázanou knížku formátu A5 o 248mi stranách s desítkami fotografiií a unikátními svědectvími přímých účastníků lze pořídit u autora, nebo v kvalitních knihkupectvích či eshopech.
Bližší detaily ke knížce Ztracené varty včetně obsahu a ukázek
 
 
Oldo a Zdeňku, děkujeme![ 13.2.2018 - (ossack ]
databáze se nám rozrostla o 261 nových výkresů objektů. Kolegové Oldřich Gregar a Zdeněk Komanec doplnili další kousky ze svých výkresových pokladnic. Oběma skutečným bardům československé bunkrologie tímto patří náš velký dík.
Až se budete kochat všemi 345ti výkresy co jsou aktuálně dostupné, nezapomeňte si u toho uvědomit co práce a času za těmi "obrázky" stojí. Měření jednoho takového objektu je na pěkných pár hodin práce nejméně tří lidí, k tomu ruční kreslení - tedy žádný CAD a počítač, ale tuš a pauzák!!! Kdo tohle nezažil, nepochopí. K tomu připočtěte návštěvy archivu a bádání v něm nad konstrukčnimi daty aj.
Zkrátka co dodat než že chlapi před Vámi hluboce smekám a děkuju ještě jednou.
 
 
Zdeňku, děkujeme![ 5.5.2017 - (ossack ]
Je nám velkou ctí a potěšením, že naší společné elektronické databázi TO poskytl výsledky své mnohaleté práce člověk, kterého si nesmírně vážím za jeho přístup a vůbec vše co pro bunkry udělal - Zdeněk Komanec. Vězte tedy, že na kartách většiny objektů úseku Rokytnice v Orlických horách (ŽSV X) a MO-S 16 byly přidány výkresy jednotlivých pěchotních srubů tak jak je znáte z knížek. A že je ve Zdeňkově případě opravdu na co koukat není třeba nijak zdůrazňovat.
Opět se tím posunuje rozsah databáze, jejíž základy před dávnými lety položili kolegové Lubomír Aron, Oldřich Gregar, Josef Krásný, Jan Škoda, Ivo Vondrovský a další.
 
 
Fotografie z let dávných[ 14.9.2016 - (ossack ]
Ani se tomu nechce věřit, ale při přidávání posledních fotografií, které nám poskytl pan Jan Moravec, jsem si uvědomil, jak to všechno letí. A jaké kouzlo mají i fotografie poválečné z doby, kdy se o opevnění prakticky nemluvilo a jeho fotografie jsou tak spíše výjimkou než pravidlem.
Pokochejte se tedy klidem, jenž sálá z 50 let starých fotek, které sice nehýří barvami, ale mají kouzlo v něčem jiném a nijak menší. Mnozí na ta léta vzpomínají se slzou v oku, protože tak nějak 'vše bylo otevřené, nic nebylo zarostlé a hlavně v objektech se dalo i něco najít'. Dnešní doba je jiná, povětšinou jsou objekty pozavírané, naštěstí v některých je muzeum a lze si je tak prohlédnout, jen holt to kouzlo s baterkou MyDay se pro změnu vytratilo . Mimochodem správný bunkrolog naprosto přesně dokáže identifikovat zvuk, který se ozve při pádu této svítilny na podlahu prozkoumávaného objektu opevnění, kdy dojde zároveň k její dekomponentizaci. Ovšem po sestavení je schopna opět svítit.
Fajnšmekři si vzpomenou na prohlídky tvrze Bouda ještě s petrolejkami a dětmi, které si při snaze posvítit více beznadějně začoudily cylindr a bylo vymalováno. Jo, stálo to za to a kdo zažil, nezapomene. Jsem rád, že jsem u toho mohl být...

A mimochodem, když se vrátím k těm fotkám, vchodový objekt tvrze Hanička na fotografii již zmíněného pana Moravce z roku 1981, tedy začátku přestavby na objekt Kahan, taktéž stojí za to. Je zde krásně vidět jaké to je monstrum (v pozitivním slova smyslu) a jak to vypadá 'pod bunkrem'. Takže panu Moravcovi patří náš velký dík za příspěvek a máte li někdo fotografie podobné z let 45-90, taktéž je zde uvítáme.
 
 
PF 2016[ 24.12.2015 - (ossack ]
Vážení přátelé opevnění a zejména pak těch, kteří ho projektovali, stavěli a chtěli bránit. Rád bych Vám touto cestou popřál krásné Vánoce a nový rok 2016. Ať je plný nejen bunkráckého nadšení, ale i jiných radostí na poli ryze soukromém a osobním.

Chraň Bůh, ať Vám dnes, ničeho zlého netušíc, někdo stromek neozdobí jakýmkoliv veledílem dua Junek, Emmert. To už raději Bunkrologickou kuchařku Ládi Hrušky aneb sto a jeden řízek z paštiky.
Buďme stále hrdí na naší republiku i když se nám mnozí snaží tuto hrdost poblít svými činy. Nenechme si tu řvát kdejakého nácka s moudry, že by z nich Führer blahem ukápl a vlhnul. Třešničkám pak přeji hejna kosů a spoustu dalších dopisů z Nigérie ať se můžeme pobavit.